Stavba Centra celoživotního vzdělávání

V Radnici z 11. 8. 2003 píše náměstek primátora Ing. Martin Soukup: „...naše knihovna je na velice dobré úrovni, pracuje ale v nevyhovujících prostorách bez potřebného zázemí, včetně složitého dovážení knih ze skladů za městem. Proto hledáme budovu, která by splňovala parametry pro moderní instituci."

Hledanou budovou se stala část bývalé továrny Vertex ve Wonkově ulici (v druhé části sídlí tiskárna a nakladatelství Garamon). Zatímco dosavadní tři budovy ústředí knihovny měly 1 100 m² včetně sklepů a půdy, nabízí přeměněná továrna pětinásobek – 5 600 m². To umožnilo přestěhovat všechny půjčovny a oddělení z Tomkovy ulice, soustředit knihovní fondy rozptýlené na mnoha místech a zpřístupnit 80 000 knih ve volném výběru, otevřít chybějící půjčovnu pro děti, zřídit volný výběr hudebního oddělení, nabídnout návštěvníkům nepoměrně větší počet studijních a poslechových míst i zákoutí ke klidnému posezení, větší množství počítačových a internetových terminálů, nové vzdělávací a výstavní prostory, kavárnu – prostě maximální čtenářský komfort a možnost delšího pobytu pro celé rodiny. Do nové ústřední budovy se přestěhovala též pobočka Pražské předměstí (z ulice Nádražní) a dětská půjčovna z Eliščina nábřeží, které se nacházely v docházkové vzdálenosti.

Koncem roku 2003 zpracovala knihovna stavební záměr. V březnu 2004 byla na stole první architektonická studie rekonstrukce Vertexu z ateliéru akad. arch. Davida Vávry. Magistrát oslovil tohoto známého popularizátora moderní architektury zejména proto, že měl zkušenosti s rekonstrukcí a dostavbami několika objektů v Praze - školní budovy v ulici K Sídlišti, Švandova divadla, kulturního domu Dobeška, Paláce Akropolis, evangelického kostela v Braníku ad. Na projekt knihovny v Hradci Králové se David Vávra důkladně připravoval, navštívil řadu nových knihovních budov u nás i ve světě. Inspirací mu byly také zážitky z dětství (moudrá velryba na střeše knihovny z pohádkové knížky Jiřího Trnky Zahrada nebo regál ve stylu dětské stavebnice Merkur).

Ve zmíněné studii umístil architekt do přízemí galerii a kavárnu, sklady knih, kanceláře a referenční centrum se studovnou. Do prvního patra půjčovnu pro dospělé, hudební knihovnu, dětské oddělení a zvukovou knihovnu pro nevidomé; vestavěná galerie v tomto podlaží měla rozšířit plochu půjčoven. Studie počítala také s malým a velký sálem s kapacitou 40 a 100 návštěvníků v nástavbě na střeše budovy.

Toto rozvržení knihovna připomínkovala a navrhovala umístit půjčovnu pro dospělé i zvukovou knihovnu pro nevidomé do přízemí (s ohledem na snadnější přístup pro starší čtenáře a hendikepované), změnit uspořádání schodiště a informačního pultu ve vstupní hale, skladiště situovat do přízemí i prvního patra v prostorách přiléhajících ke Garamonu (strana bez oken) a další změny. Navrženy byly tři varianty umístění velkého a malého sálu.

Architekt však trval na dislokaci skladů v přízemí a půjčoven v prvním patře s ohledem na maximální přístup denního světla v půjčovnách: okna doplnil světlíky ve stropě prvního patra.

Vizualizace Centra celoživotního vzdělávání z listopadu 2006

Následovala druhá (duben 2004) a třetí (květen 2004) verze architektonické studie. U některých původních návrhů došlo v průběhu deseti let ke změnám: zvuková knihovna pro nevidomé je nakonec přece jen v přízemí, informační pult ve vstupní hale se nachází hned proti hlavnímu vchodu. Nestejná výše stropu si vyžádala redukci galerie v prvním patře, zadní trakt budovy byl doplněn o přístavek pro elektrotechniku, v jehož horním podlaží získalo dětské oddělení dodatečný prostor pro výtvarné aktivity. Na střeše se kromě letní čítárny, zeleně a velryby s vodním prvkem nachází přístavba ukrývající vzduchotechniku.

Prostory budovy jsou řešeny souměrně podél centrální osy. Tvoří ji vstupní hala v přízemí a hala v prvním patře, ze kterých jsou přístupné všechny veřejné části knihovny. Jednotlivá podlaží propojují odlehčená kruhová schodiště a výtahy. Budova nové knihovny je monolitická železobetonová konstrukce z počátku 20. století. Vávrova architektonická koncepce železobetonové konstrukční prvky nezakrývá, naopak přiznává původní průmyslový charakter budovy.

První kvalifikovaný odhad nákladů na rekonstrukci Vertexu činil necelých 200 milionů Kč, ke stejné částce dospěl i oponentní posudek. V roce 2005 zvažovalo město využít k tomuto účelu půjčku od Evropské investiční banky v částce 600 milionů Kč (půjčka měla uhradit i jiné tehdy plánované stavební projekty).

Přestavbu Vertexu na knihovnu sledovala se zájmem média i veřejnost. Architekt David Vávra představil svůj projekt hradeckým občanům v sále knihovny při besedě 25. 9. 2006. Jak je jeho zvykem, na závěr zaveršoval:

V osnově železobetonových polí

čtenář knihy místo laminátových lodí volí.

Nahoře velryba v Trnkově zahradě

moudrosti přelívá od přídi po zádě.

Projekt nové knihovny byl také součástí výstavy „Vize města 2006-2009" v radnici na Velkém náměstí během září 2006.

Beseda s architektem Davidem Vávrou, 25. 9. 2006

Ve druhém pololetí roku 2006 zpracovala skupina odborníků pod vedením Ing. Jiřího Hendrycha projektovou dokumentaci pro územní řízení. Související finanční propočet nákladů zahrnoval i veškeré vnitřní zařízení a vybavení; dosáhl 224 milionů Kč bez DPH. Obsahoval mj. moderní identifikační techniku - radiofrekvenční čipy a Self-checky (samoobslužné výpůjční zařízení), které byly později z projektu vypuštěny.

Vizualizace interiérů Centra celoživotního vzdělávání

Programové prohlášení hradeckých koaličních stran na období 2006 až 2010 v oblasti kultury, památkové péče a cestovního ruchu už počítalo s přebudováním areálu Vertex na Centrum celoživotního vzdělávání, jehož součástí bude městská knihovna. V té době město přijalo záměr financovat stavbu z dotačních prostředků Evropské unie. K žádosti o evropské dotace však chyběl důležitý dokument – Integrovaný plán rozvoje města Hradec Králové; začalo se na něm pracovat koncem roku 2007, dokončen byl v září 2008.

Dokumentaci pro stavební povolení k revitalizaci bývalé továrny Vertex, prováděcí projekt a dokumentaci skutečného stavu i kompletní inženýrské služby zajistila a zpracovala dle výsledků výběrového řízení projekční kancelář JIKA-CZ s.r.o. (tato firma projektovala v Hradci Králové např. rekonstrukci bývalých Nálepkových kasáren nebo obytný soubor Plachta). David Vávra působil nadále jako autor stavby.

Projekt Revitalizace objektu továrny Vertex na Centrum celoživotního vzdělávání byl zařazen do Integrovaného plánu rozvoje města Hradec Králové „Centrum města = pól růstu a rozvoje města", aktivita 2.1.1. Revitalizace brownfields pro rozvoj občanské vybavenosti a služeb. Projekt byl spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center. Smlouva o poskytnutí dotace byla uzavřena počátkem října roku 2010.

Celkové výdaje projektu dosáhly téměř 196 milionů Kč (z toho způsobilé výdaje cca 153 milionů Kč). Dotace z Evropské unie činila téměř 130 milionů Kč (85% z celkových způsobilých výdajů projektu). Zbytek, tj. cca 66 milionů Kč, byl hrazen z rozpočtu města.

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2010 byly zahájeny práce na přípravě knihovního fondu, který se měl z různých míst přesunout do nové ústřední budovy knihovny; všechny dokumenty (knihy, noty, hudební nosiče atd.) byly opatřeny elektromagnetickými páskami.

Rekonstrukci Vertexu prováděla na základě výsledků výběrového řízení firma STAKO s.r.o. V únoru 2011 začaly demoliční práce. V průběhu stavby bylo upuštěno od původně plánované renovace starých oken a instalována nová hliníková okna, levnější a vyhovující energetickým nárokům. Zajímavý byl objev studny, o níž se starší dokumenty k Vertexu a k pozemku, na kterém stojí, nezmiňují. Projekt byl stavebně ukončen 16. 3. 2012, kolaudační souhlas k užívání budovy byl vydán 25. 5. 2012.

Stavební práce, březen 2011

Během stavby byl v radě města diskutován záměr umístit před novou knihovnou plastiky sochaře Jaroslava Róny (dvě sedící bronzové postavy chlapců – čtenářů); k instalaci však nedošlo. Jediným čistě výtvarným prvkem je velryba z ocelového skeletu porostlého popínavými rostlinami na střeše budovy, kterou ztvárnil Roman Čížek - nepočítáme-li schodišťovou šachtu pojednanou jako hřbet knihy.

Zároveň v prosinci 2009 proběhlo veřejné výběrové řízení na projekt vlastního interiéru. Tuto zakázku získal a interiér navrhl pan architekt David Vávra spolu s kolegy ze svého ateliéru.

Původní plán počítal se stěhováním do nové knihovny během prázdnin a se slavnostním otevřením 12. 9. 2012. Opakované výběrové řízení na dodavatele interiéru však obě záležitosti oddálilo (bylo třeba dopracovat dokumentaci k výrobě nábytku). Vítěz druhého tendru navíc odstoupil, vnitřní vybavení knihovny realizoval až další uchazeč v pořadí firma Dřevozpracující výrobní družstvo Jaroměřice nad Rokytnou, která naštěstí disponovala potřebnými zkušenostmi pro výrobu velkého množství atypů. Proto byla knihovna zpřístupněna veřejnosti až v březnu 2013. Tento termín má nezanedbatelnou symbolickou hodnotu, protože březen kdysi býval Měsícem knihy, dnes je označován jako Měsíc čtenářů.